July 2016

(b)Log In.

31. july 2016 at 11:44 | veroniei |  Themes.
Bloguju, protože...
  • mne to jednoduše baví.
  • vypisuju se ze svých pocitů a myšlenek (je to v podstatě takový můj deníček, který si stejně nikdo nečte :D).
  • chci předávat svá ,,moudra" dál.
  • za pár let si přečtu, co jsem psala za srance a budu se tomu jen smát a zároveň si uvědomím, jak jsem se v životě posunula a co jsem dokázala.
  • bloguju už od svých 12 let a bylo by škoda to jen tak ukončit.
  • blog je super!

John Hiatt - Have a Little Faith in Me.

29. july 2016 at 20:51 | veroniei |  Player.

Nevím, jestli má někdy cenu psát vyjádření pocitů z písniček.
Často mluví sami za sebe.
"Just let my love throw a spark"

read in'.

14. july 2016 at 13:53 | veroniei |  Opinions.
Vždy jsem byla docela nadšenec do knížek, ale většinou mě od nich odpoutávali technické vymoženosti dnešní doby jako mobil, počítač (hlavně internet!), hry a nejčastěji hudba. Řekla bych, že se to dá pochopit. Je mnohem jednodušší nechat se zabavit a strhnout do víru umělé zábavy. Ale zároveň miluju začíst se do knížky, opravdu přečkáte až přetrpíte pár prvních stránek, ale pak už to jde samo. Hltáte příběhy sami od sebe a každou druhou minutu hledáte vhodnou polohu, ve které by vás nic nebolelo a bylo co nejpříjemněji. Tomu se nevyhnete, zatím je nikdo nevymyslel. Včera mě bolelo za krkem, ale nebudete přece cvičit nebo se protahovat, když máte rozečtenou knihu?! To je blbost.

Teď, když mám docela dost času, jsem začala zase číst. A rozhodně jsem neudělala chybu, i kdybych místo toho měla raději hledat bydlení nebo koleje na výšku, než mi to všechno zaberou. No tak Verčo, proč si tak líná a děláš všechno ostatní místo podstaných věcí?! Jako čtení je taky podstatný. I když jsem teď za tři dny přelouskla "román" o 560 stránkách, který by se sice dal zařadit do červené knihovny, ale na moji obranu - zas taková slátanina to nebyla, protože obsahovala sarkasmus a ironii, které miluju. A každá holka si přeje o něčem takovém aspoň číst. Naivně se vznášet v obláčkách. Na druhou stranu, dokážu ocenit i klasiku a nečtu jenom braky. Věřte mi. Mám ráda od všeho něco. Jak se říká, člověk by měl vědět o všem něco a o něčem všechno. V tom druhém případě si u sebe nejsem tak jistá. Ale co, ještě jsem mladá?! Vše se dá dohnat. Třeba jednou budu starou moudrou dámou, která přečetla hodně knih.

Mám jen poslední větu, která je zároveň posláním: ČTĚTE!
Obohacuje to duši.

P.S. Neumím psát dlouhý články, nebaví mě to a mám ráda stručnost.
Myslím, že to stačí a pak - není čas ztrácet čas na čtení.